úterý 29. ledna 2013

Nejneočekávanější změna

Chci se s vámi podělit o svůj příběh:-)
 
Když jsem studovala vysokou školu, říkala jsem si, že nikdy nepůjdu pracovat. Rodiče školu platí, mám k dispozici auto, jsem celkem k světu, tu a tam brigádka na zpestření všedního života. Kamarádky, kafíčka, kluci, vínečka, bary a tlachání o ničem.
V tu dobu jsem si nedokázala představit, že JÁ budu muset jednoho dne nastoupit někam do práce, chodit tam ráno a večer se vracet? Brát plat jednou za měsíc? Odstěhovat se z domu? A to všechno do konce života?!? neee, to se mi nestane, najdu si bohatého přítele a budu doma plodit děti a chodit nakupovat... (takového přítele jsem tou dobou měla a nedoporučuji;))

Ale jednoho krásného dne jsem neudělala poslední zkoušku na mé soukromé škole vysoké, další termíny již nebyly.. Nezbylo mi nic jiného než vysolit pěknou sumičku peněz za školné na poslední semestr, které jsem ale neměla. Vždycky mne rodiče na škole podporovali, já jim to vracela svým přístupem atd., teď by mne ale hanba fackovala, kdybych je měla jít požádat o další peníze na prodloužení školy. A v tu chvíli přišla nejzásadnější ZMĚNA mého života.

Začala jsem si hledat práci a zašla jsem na jedno výběrové řízení. Práce se týkala podávání informací turistům. Při pohovoru byl ředitel personálního, 2 poradkyně odhadu osobnosti a můj budoucí šéf. Peníze jsem potřebovala, na škole jsem si zažádala o splátkový kalendář, ale věděla jsem, že kdykoli bych rodiče požádala, tak by mi finančně pomohli. A tak jsem ani neměla trému protože mi na tom tolik nezáleželo...

Musím říct, že z pozdějších ohlasů jsem prý docela zazářila svým klidem, práci jsem dostala a moje noční můra začala. :-)

Vstávala jsem ráno, večer se vracela, pracovala každý den... Ale jedna osoba mi ty dny v práci dost zpestřovala. Byl to můj šéf... o tři roky starší než já (dál nic neprozradím). Teď to bude znít jako hrozné klišé, uznávám... ale po pár týdnech jsme se s šéfem do sebe zamilovali. Já se po roce přestěhovala k němu a světe div se, jsme spolu už tři roky. Práci jsem sice už změnila, ale ani nevíte jak moc jsem s odstupem času vděčná nesplněné zkoušce na VŠ která mi totálně změnila život a to rozhodně k lepšímu!!!

Občas si říkám jak by to dopadlo, kdybych tu zkoušku udělala - nepotkala bych HO a to by bylo smutné...Teď pracuji každý den, ráno vstávám, večer se vracím, 4 týdny dovolené ročně, jsem samostatná a sdílím vše se svým bývalým šéfem...

Není to vůbec tak hrozný jak jsem si to představovala :-)

Každá změna ať k lepšímu či horšímu vám ve výsledku přinese něco dobrého, utvoří vaš charakter a poučí.. A proto říkám: NEBOJTE SE ZMĚN!!! ;)


pápá Lálá

Žádné komentáře: